গ্রেট পিরামিড এর লুকানো জ্যামিতি
13 19. 08. 2022[সর্বশেষ আপডেট]
Stavitelé pyramid nám zjevně zanechali mnohá poselství. K jejich interpretaci je ale zapotřebí určitá úroveň znalostí, bez kterých nelze některé souvislosti dát dohromady.
V roce 1799 během Napoleonova tažení, tým francouzských archeologů prováděl rozsáhlá mapování a měření na Gízské plošině. Zejména přímo ve Velké pyramidě. Díky tomu máme již z té doby několik velmi zajímavých matematických a geografických poznatků:
- Prodloužením obou diagonál pyramidové základny, byla přesně ohraničena Nilská delta.
- Meridián probíhající špičkou pyramidy dělí Nilskou deltu na dvě naprosto stejné poloviny.
- Když vydělíme kruh opsaný základně pyramidy dvojnásobkem původní výšky pyramidy (149 metrů), dostaneme 3,1416 – tedy známe Ludolfovo číslo.
- 30° zeměpisné šířky, který prochází přesně středem pyramidy, odděluje největší část pevnin naší planety od největší části jejích moří.
- Měrná jednotka používaná staviteli pyramid odpovídá přesně jedné desetimiliontině délky polární osy. Těchto 365,242 měrných jednotek zase odpovídá obvodu základy pyramidy a také počtu tropických dnů slunečního roku na planetě Zemi.
- Pokud vezmeme původní výšku pyramidy, 149 metrů, a vynásobíme jí jednou miliardou, dostaneme vzdálenost Země od Slunce.
- Rozměry tzv. královniny a královské komory odpovídají principům zlatého řezu.
- Takzvané ventilační šachty v královské komoře jsou koncipovány tak, že vytvářejí zvukové vlnění o délce 0,5 až 9 Hz, takže v této komoře zní neustále akord F.
- Vezměte dvojnásobek délky základny pyramidy a odečtěte její původní výšku. Dostanete 314,26, což odpovídá stonásobku π s přesností na dvě desetinná čísla. Pokud by jeden nebo druhý rozměr byl jiný, pak to nebude fungovat.
- Pokud odečteme od obvodu kruhu opsaného základně obvod kruhu vepsaného základně, dostaneme rychlost světla na dvě desetinná místa: 299,79 Mm/s
Těch matematických a geologických souvztažností bylo od dob Napoleona objeveno mnohem více. Zabývá se tím oblast bádání, která si říká pyramidologie.
Už jen z výše uvedeného výčtu je patrné, že muselo jít o komplexní záměr architekta, neboť dosáhnout těchto efektů jen tak mimochodem je statisticky jen velmi málo pravděpodobné. Navíc Velká pyramida není v těchto výpočtech a souvztažnostech osamocena. Tyto principy lze nalézt i v dalších stavbách po celém Egyptě a dokonce nejen v Egyptě ale i po celém světě – u všech megalitických staveb.