গ্রেট পিরামিড এর লুকানো জ্যামিতি

13 19. 08. 2022
বহিঃরাজনীতি, ইতিহাস এবং আধ্যাত্মিকতার 6 তম আন্তর্জাতিক সম্মেলন

[সর্বশেষ আপডেট]

Stavitelé pyramid nám zjevně zanechali mnohá poselství. K jejich interpretaci je ale zapotřebí určitá úroveň znalostí, bez kterých nelze některé souvislosti dát dohromady.

V roce 1799 během Napoleonova tažení, tým francouzských archeologů prováděl rozsáhlá mapování a měření na Gízské plošině. Zejména přímo ve Velké pyramidě. Díky tomu máme již z té doby několik velmi zajímavých matematických a geografických poznatků:

  1. Prodloužením obou diagonál pyramidové základny, byla přesně ohraničena Nilská delta.
  2. Meridián probíhající špičkou pyramidy dělí Nilskou deltu na dvě naprosto stejné poloviny.
  3. Když vydělíme kruh opsaný základně pyramidy dvojnásobkem původní výšky pyramidy (149 metrů), dostaneme 3,1416 – tedy známe Ludolfovo číslo.
  4. 30° zeměpisné šířky, který prochází přesně středem pyramidy, odděluje největší část pevnin naší planety od největší části jejích moří.
  5. Měrná jednotka používaná staviteli pyramid odpovídá přesně jedné desetimiliontině délky polární osy. Těchto 365,242 měrných jednotek zase odpovídá obvodu základy pyramidy a také počtu tropických dnů slunečního roku na planetě Zemi.
  6. Pokud vezmeme původní výšku pyramidy, 149 metrů, a vynásobíme jí jednou miliardou, dostaneme vzdálenost Země od Slunce.
  7. Rozměry tzv. královniny a královské komory odpovídají principům zlatého řezu.
  8. Takzvané ventilační šachty v královské komoře jsou koncipovány tak, že vytvářejí zvukové vlnění o délce 0,5 až 9 Hz, takže v této komoře zní neustále akord F.
  9. Vezměte dvojnásobek délky základny pyramidy a odečtěte její původní výšku. Dostanete 314,26, což odpovídá stonásobku π s přesností na dvě desetinná čísla. Pokud by jeden nebo druhý rozměr byl jiný, pak to nebude fungovat.
  10. Pokud odečteme od obvodu kruhu opsaného základně obvod kruhu vepsaného základně, dostaneme rychlost světla na dvě desetinná místa: 299,79 Mm/s

Těch matematických a geologických souvztažností bylo od dob Napoleona objeveno mnohem více. Zabývá se tím oblast bádání, která si říká pyramidologie.

Už jen z výše uvedeného výčtu je patrné, že muselo jít o komplexní záměr architekta, neboť dosáhnout těchto efektů jen tak mimochodem je statisticky jen velmi málo pravděpodobné. Navíc Velká pyramida není v těchto výpočtech a souvztažnostech osamocena. Tyto principy lze nalézt i v dalších stavbách po celém Egyptě a dokonce nejen v Egyptě ale i po celém světě – u všech megalitických staveb.

অনুরূপ নিবন্ধ