তারকারা দর্শনীয় মহাকাশ অভিযানের জন্য দলবদ্ধ হচ্ছেন

18. 12. 2019
বহিঃরাজনীতি, ইতিহাস এবং আধ্যাত্মিকতার 6 তম আন্তর্জাতিক সম্মেলন

Dvě z nejvíce vzrušujících vesmírných misí 30. let tohoto století odstartují pravděpodobně v rozmezí jednoho roku od sebe.

Členské státy Evropské kosmické agentury (ESA) jsou připraveny ve čtvrtek zvýšit rozpočet na vědu o 10 %. To by umožnilo vzájemné sladění projektů na vybudování velkého rentgenového dalekohledu a trojice satelitů pro předvídání kolize obrovských černých děr. Je důležité, aby létaly současně, protože poznatky, které přinesou, se velmi úzce doplňují. Když se černé díry propojí, vysílají do struktury časoprostoru vibrace – tzv. gravitační vlny. A protože jsou to razantní události, budou tato spojení zřejmě vysílat také vysokoenergetické záření. Vědci si o této problematice chtějí udělat co nejucelenější obraz a rentgenový dalekohled Athena a observatoř Lisa jim k tomu poskytují příležitost.

„Myšlenka je taková, že světlo a zvuk existují společně,“ řekl Prof Günther Hasinger, ředitel ESA pro vědu. „S gravitačními vlnami slyšíme otřásající se vesmír. A hmota, padající do černých děr, vytváří světlo-“ poslední volání o pomoc „, které je vysíláno prostřednictvím rentgenových paprsků,“ řekl pro BBC News.

Oba projekty představují velikou technologickou náročnost a jejich příprava bude trvat celé desetiletí. Jsou tak složité, že ESA běžně zahajuje mise toho typu pouze jednou za pět let.

Navýšení rozpočtu, které má být schváleno zde ve španělské Seville na Radě ministrů pořádané agenturou jednou za tři roky, však umožňuje naplánovat souběžné práce na obou projektech – Athena i Lisa. Předpokládá se, že rentgenový dalekohled by mohl být uveden do provozu v roce 2031 a observatoř gravitačních vln pak v roce 2032.

Navýšení rozpočtu ESA na vědu na téměř 3 miliardy EUR (2,6 miliardy GBP) během následujících pěti let bylo jednou z nejhladších diskusí v den zahájení Rady. Ministři pro výzkum nevznesli proti návrhu jedinou námitku, což znamená, že ve čtvrtek, kdy se bude jednání uzavírat, by měl projít naprosto bez problémů.

Tři satelity Lisy budou spolupracovat na detekci gravitačních vln

Rada nyní projednává rozsáhlý balíček kosmických programů v hodnotě 12,5 miliard EUR (10,7 miliard GBP) během tří let nebo 14,3 miliard EUR (12,3 miliard GBP) na dobu pěti let.

Další z nákladných položek je pozorování Země, jehož klíčovým prvkem je doporučení k rozšíření programu Copernicus, který zahrnuje sady družic řady Sentinel monitorující stav naší planety.

ESA již v tomto programu vyrábí šest senzorových systémů a jejím cílem je po jednání v Seville začít s plánováním dalších šesti. Agentura požádala ministry o 1,4 miliardy EUR a na konci jednacího dne se hovořilo o nabídkách dokonce v hodnotě 1,7 miliardy EUR, uvádí BBC. Čísla se během pokračující čtvrteční debaty mohou ještě změnit, ale už nyní se jedná o velmi působivou částku, zdůrazňovanou hlavně Francií a Německem.

DATA z družice Sentinel (2017) Oxid dusičitý: Satelity Sentinel shromažďují informace o zdraví planety

Zajímavá bude suma, kterou nakonec nabídne Spojené království. A to proto, že Copernicus je z velké části projektem podporovaným EU a Británie by měla v lednu tento politický blok opustit. Bude však možné, aby se Spojené království později znovu připojilo k záležitostem Unie jako „třetí země“. Bruselská komisařka pro vesmír Elżbieta Bieńkowska uvedla, že doufá, že se tak stane.

„My, Evropa, jsme vůdci v boji proti změně klimatu. Copernicus bude v těchto aktivitách naším nejdůležitějším nástrojem. Potřebujeme na palubě všechny evropské země, což znamená, že potřebujeme jako partnera i Spojené království,“ řekla novinářům.

Jakákoli investice, kterou Británie do programu Copernicus společně s ESA investuje, se samozřejmě odrazí v obdobném navýšení rozpočtů na vědu a výzkum národním vesmírným společnostem.

Esa předložila členským státům balíček návrhů v hodnotě několika miliard eur

Připomínky k jednání Rady ministrů po prvním dni vždy obsahují „zdravotní varování“. Rozsah předložených nabídek se může – a často to tak bývá – změnit přes noc. Jednání bývají často na hraně politické únosnosti, protože různé země hledají podporu pro projekty ve svém vlastním zájmu.

Například v oblasti vesmírné bezpečnosti navrhla ESA misi zvanou Hera, která plánuje návštěvu asteroidu, aby se dozvěděla více o kosmických kamenech ohrožujících Zemi. Ve stejném portfoliu je i návrh zvaný Lagrange, satelit, který by pozoroval Slunce, aby mohl varovat před jeho nebezpečnými výbuchy. Německo chce Heru; Spojené království pak preferuje Lagrange.

„Je úkolem lidstva chránit Zemi před asteroidy, a proto se zaměřujeme na Heru,“ řekl Thomas Jarzombek, německý koordinátor kosmické politiky. „A myslíme si, že realizovat oba tyto velké projekty by bylo příliš náročnou výzvou.“

Německo a Velká Británie budou ve čtvrtek usilovně žádat o podporu ostatních členských států.

Autor: Jonathan Amos

অনুরূপ নিবন্ধ